O obci Obecní úřad Společenské dění Aktivity Spolky Fotogalerie

AKTUÁLNĚ

K PRODEJI

Z REGIONU

PORADENSTVÍ

Dle dochovaných záznamů docházely děti z Petrůvky v roce 1785 do školy v Žilíně. V roce 1788 je školou povinných 11 chlapců a 8 děvčat. Navíc děti, které pocházely z chudých rodin, chodili do školy dobrovolně a nemusely platit. Jednalo se o 6 chlapců a dvě děvčata. Do Slavičína docházelo jenom jedno děvče, ostatní chodily do Žilína. V roce 1807 dochází do slavičínské školy 2 žáci.
Následující skutečnosti vychází ze školní kroniky, která byla založena 1.listopadu 1885 Janem Votipkou.

O vzniku školy

Již na počátku 19. století cítili občané potřebu zařídit si vlastní školu. Jednak proto, aby své děti nemuseli posílat do vzdáleného Slavičína (zde byla škola farní, do které chodily dřív děti z celého okolí) a jednak proto, aby se vyučování mohly učastnit jak žáci chudí, tak žáci bohatí.
Z kroniky:

„Potíž o místnost byla za tehdejších poměrů nemalá, a tu nezbývalo jiného, než umístiti stánek“U-školy“ v budově to nedůstojné, v domku č.p. 50 až do roku 1838, potom tam byla kovárna (u kovářů), v němž vyučoval první učitel Josef Schen (1810-19), po němž se stal učitelem krejčí ze Zlína Karel Leiter (1819-28). Je nutno podotknout, že zde nebyla založena škola samostatná, nýbrž expozitura, t.j. exkurendní škola nouzová, a vysílán sem z počátku preceptor ze Slavičína, kterýžto během času se zde usadil.Školné odvádělo se slavičínskému rektorovi, který zdejšímu podučiteli 24 zl. šajnů vyplácel. Poněvadž podučitel z tak skromné mzdy sebe i rodinu uživiti nemohl, byl nucen vedle vyučování ještě řemeslem a jiným způsobem chlebíček si vydobývati. Školní světnici si žáci otopovali sami, donášeli dle potřeby po polénku. Později přilepšila obec učiteli tím, že mu ponechala 2 měřice pozemku k užívání, jež z obecní pokladny placeny byly.“

První stará škola „U ŠKOLŮ“

Asi roku 1828 postavila obec první samostatnou školu uprostřed vesnice na obecním místě na čísle 52, kterému se později říkávalo „U školů“.
Z kroniky:

„Zde byl prvním učitelem Geisler (1828-36). Po něm David Průša (1836-52), který byl přeložen do Hvozdného na Holešovsko, kde též zemřel. Za něho bylo zrušeno odváděti „sobotales“ do Slavičína, tím ještě bylo přilepšeno zdejšímu učiteli. Roku 1852 vyučoval Borek Matyáš (1852-61). Co se vyučování týče, byli prý občané spokojeni. Dostal však vodnatelnost mozku a 15.června 1861 se v síni oběsil.
Po něm obdržel místo okresní písař Arnošt Bardonek (1861-79). Zemřel v Mařaticích u své dcery. Daroval do školy obrazy Jejich veličenstva v ceně 14 zl. (Poznámka: Jak mi vyprávěl 16.8.1935 pan Ševčík, starý zvoník, který mnoho let na Petrůvce zvoníval „Anděl Páně“ z čísla 51, byl to učitel velmi oblíbený. I žáci ho měli rádi. Jednou prý Šenkéřůj pacholek práskal schválně před školou bičem a jmenovaný učitel vyšel na něho s rákoskou. Pacholek začal učitele šlehati bičem. Když to chlapci ze školy uviděli, vyběhli panu učiteli na pomoc. Kamením zlého pacholka zahnali.)
V zimě chodívalo tehdy do školy asi 50 žáků a žákyň. Na jaře děti místo školy musely pást krávy.
Tyto zprávy od roku 1810-1879 jsou všechny vzaty z ústního podání, poněvadž starších listin kromě matrik se nenašlo. Ve skříni ve škole nalézá se též opis starého Fasci z roku 1865, který pojednává o škole, vyučování i příjmech a vydáních školní služby.
Karel Lukeš, výpomocný učitel, působil v Petrůvce od 24.října 1879 do 31.srpna 1880. Pak byl ustanoven výpomocným podučitelem v Hradčovicích. Od 15.9.1880 působil zde jako provizorní učitel Jan Votipka. Za nemoci místního učitele vyučoval v Petrůvce Josef Přílesný učitel z Nevšové.(1.12.1883-31.3.1884) vždy 2 dni v týdnu a to v úterý a ve čtvrtek. Jan Votipka, dříve učil v Suché Loze, pak odešel do Poteče . V roce 1906 učil v Nevšové Jan Votýpka, asi jeho syn. Ve škole bylo tenkrát 86 žáků, stále jen v jedné třídě. Jan Votipka zemřel 28.května 1898.“

Změny ve staré škole a stavba nové školy

Z kroniky:

“Ovšemže se udály ve staré škole dosti značné změny a přístavby, poněvadž vzrůstal počet žáků. Když vzrostl přes 80, pomýšlelo se na opravu radikálnější, na stavbu novou. Děly se o tom pilné porady v obecním výboru i v místní školní radě, které vedly k tomu, že obec se usnesla na nové stavbě. Za tím účelem bylo zakoupeno dosti vhodné místo od gruntu č.39. Místo patřilo Janu Svitákovi a bylo koupeno za 600 zl. V měsíci září 1881 byl položen základní kámen k nové stavbě, a tak se stalo skutkem, po čem se drahně let toužilo.“

Obezřetným vedením dospívala stavba svého cíle a dne 16. září 1883 byla škola slavnostně od dp. děkana Františka Taufra vysvěcena a svému účelu odevzdána. Oné slavnosti zúčastnili se: Dp. David Ohenheiser, farář slavičínský, dp. Karel Lysý, farář z Horní Lhoty, dp. Karel Berger, farář pozlovský, více školních pánů učitelů a množství lidu domácího a přespolního. Krásné kázání měl farář hornolhotský a milý rodák náš Karel Lysý, po kterém se "Bože, chválíme Tebe "… zpívalo. Pak přednesl místní učitel Jan Votipka kratičké dějiny školy, vybízel rodiče k pravidelnému posílání do školy a děti k pilnosti. Děkoval Jeho Veličenstvu císaři pánu za milostivý dar 200 zl. , veleslavné c.k. zemské školní radě za udělenou subvenci 800 zl., vysokorodému panu hraběti luhačovskému (Serený), který ráčil mimo materiálu přispěti dobrovolně 120 zlatými, občanům a všem, kteří jakýmkoliv způsobem ke stavbě školy přispěli, načež provolal Jeho Veličenstvu císaři a králi třikrát „Sláva“. Potom byla zpívána jedna sloka z národní hymny a tím se slavnost ukončila. Stavební náklad školní budovy činil 3300 zl. Cena stavebního místa byla 700 zl. Celkem 4000 zl. Zastavěná plocha školní budovy činila 176,80 m2. Zastavěná plocha vedlejší budovy 27,90 m2, plocha dvora 219,64 m2, plocha zahrady 2642,85 m2. Celková plocha byla 3067,19 m2.

Z historie školy

Rok 1883

Škola vystavěná r.1883 byla jednotřídní, a to hned u silnice(kde jsou nyní byty pro učitele). Obydlí správce školy: 2 světnice,1 kuchyně, 1 komora, 1 sklep, 2 záchody a schody na půdu. Vedlejší stavení: 1 chlév, 1 dřevník, žumpa žádná. Školní budova je až k podnoží z kamene a nad podnoží z nepálených cihel vystavěna. Půda je nepálenými cihlami dlážděná a příchod na půdu je ohnivzdorně uzavřen. (Stará budova stávala dříve taktéž z nepálených cihel a byla krytá slámou). Střecha je kryta šindelem. Stav budovy je dobrý a nevyskytují se od doby vystavění žádné podstatné závady. V druhé polovici srpna 1895 byla střecha školní budovy i vedlejší místnosti pokryty břidlicí, kterážto oprava na 400 zl. obec stála.

Na podzim r. 1883 prodala obec s povolením zemského výboru starou školu č. 52 hraběcímu služebníku Josefu Tomečkovi (panský dráb v Přečkovicích) a podruhu Janu Gottfriedovi společně za 400 zl.

Rok 1898 až 1908

Po smrti Jana Votipky 28.5.1898 vyučoval na Petrůvce od 8.6.-30.7. polodenně excurendo podučitel z Luhačovic Julius Paleček. František Koncer (1898-1927) nastoupil své místo na Petrůvce 14.9.1898, kde velmi zdárně působil .

Místní školní rada (předseda František Gottfried, místopředseda Antonín Bača) ve škol. roce 1898-99 zakoupila asi za 70 zl. školních pomůcek a nákladem 100 zl. pořídila nové ploty a něco školního nářadí. Založena byla i školní knihovna pro učitele. Za tuto ochotu a svědomitost dostalo se místní školní radě a představenstvu obce uznání a díků c.k. okr. školní rady. Ve školním roce 1898/99 byl v obci zřízen Sbor dobrovolných hasičů. Náčiní a výzbroj koupila obec za 2000 korun. V roce 1900 byl založen spořitelský a záloženský spolek na Petrůvce Reiffeisenka.

R.1905 bylo zapsáno v jedné třídě 89 žáků. Místní školní rada podala žádost o zavedení industriálního vyučování, jež výnosem c.k. zem. školní rady ze dne 1.9.1905 č. 16546 počátkem školního roku 1905/06 bylo povoleno. Učitelce ustanovena roční renumerace 120 K. Ručním pracím od 1.9.1905 začala vyučovat Anastázie Polášková z č.11 na Petrůvce. Od 1.11.1906 učila v Kladné – Žilině a v Přečkovicích. Od 1.1.1905 vešla v platnost úprava učitelských platů.Tím dosáhl učitel základního služného 1600 K, třikrát zvýšení po pěti letech po 200 K a funkčního příplatku 200 K.

Počátkem škol. r. 1906/07 nabyl platnosti nový školní a vyučovací řád. Hlavní prázdniny dosud šesti týdenní byly prodlouženy na 2 měsíce. Vzhledem k vysokému počtu žactva a nedostatečné učírně bylo místní školní radě nařízeno podat žádost o rozšíření školy na dvojtřídní. Rozšíření bylo povoleno c.k. zem. školní radou výnosem ze dne 7.6.1907 č. 10907. Komisionální jednání ohledně přístavby se konalo 9. července 1907 a bylo ustanoveno buď postavit nové dvě učebny v zahradě, nebo stávající postavit novou druhou učebnu a zvětšit byt správce školy.

R.1907/08 představenstvo obce dalo zhotovit staviteli Málkovi z Uh. Brodu nákresy a rozpočty na stavbu dvou učíren a přestavbu stávající učírny v byty. Náklad rozpočtu byl stanoven na 17.000K. Podána je žádost o subvenci. R. 1908/9 byla obci povolena subvence 3000K na stavbu školy.

Rok 1909 až 1914

Ve šk. r. 1909/1910 bylo stěsnáno v chatrné učírně a nezdravém vzduchu 88 žáků, dva školou povinni byli na studiích. Obci byla zvýšena subvence na stavbu školy o 1000K. Avšak ke stavbě ještě nedošlo, jelikož většina obecního zastupitelstva, obávajíc se vysokých obecních přirážek, snažila se stavbu oddálit. Aby děti v přeplněné učírně netrpěly zdravím, podala místní školní rada žádost o pobočku, a to tak, že dvěma učiteli střídavě v jedné učírně bylo vyučováno.

Výnosem c.k. zem. škol. rady ze dne 5.9.1910 č. 23000 bylo povoleno při zdejší škole zřízení pobočky po dobu škol r. 1910/11 a to tak, aby vyučováno bylo v téže učírně střídavě dvěma učiteli dle osnovy pro školy dvoutřídní. Prvním učitelem této zatímní druhé třídy byl učitel Jan Rychetník. Vyučování začínalo o sedmé hodině ráno a končilo o půl šesté večer, v zimě při ne zcela dostatečném osvětlení. Učitel nižší skupiny Fr. Koncer doprovázel mládež zimní dobou se svítilnou až na konec vesnice. Začátkem školního roku bylo zapsáno 93 žáků.

Dne 3. prosince 1910 byla zadána stavba nové školy a přestavba staré budovy p. Karlu Vyškovi, architektu, a Josefu Šnajdrovi, zednickému mistru v Luhačovicích, za obnos 18.909 K 57 h.. V měsíci září 1911 byla dokončena stavba nové školní budovy. Výnosem c.k. zem. školní rady ze dne 16.10.1911 povoleno otevření druhé třídy počátkem škol. roku 1911/12. Učitel druhé třídy František Koncer byl ustanoven nadučitelem. Obci byla povolena ze zemských prostředků další subvence v obnosu 500 K. Rovněž v roce 1914 byla udělena další subvence 500 K obci na stavbu školy. Na počátku r. 1912/13 nastoupil na škole službu učitel Josef Mareš, pozdější zakladatel Masarykovy jednoty. Ve třídách bylo zapsáno 106 žáků.

Rok 1915 až 1963

Dne 19. června 1915 za světové války nastoupil jako domobranec vojenskou službu zdejší učitel Josef Mareš. Za jeho nepřítomnosti vyučoval obě třídy, I. i II., řídící učitel František Koncer. Zároveň vykonával různé funkce přidělené od úřadů. Po světové válce v r. 1926/27 obdržel František Koncer zdravotní dovolenou a na vlastní žádost byl dne 1.2.1927 pensionován. Vedením správy školy byl pověřen definitivně učitel zdejší školy Josef Jančařík. Od 1.1.1927 nastoupil místo jako definitivní řídící učitel na zdejší dvoutřídní obecné škole Otakar Topič.

Dále vykonávali postupně správu školy a řídícího učitele: František Kučera, Františka Kučerová, Antonín Kužela, Karel Živnůstek. V roce 1945 nastoupil Jan Pijáček, který v obci učil 28 let a vykonal hodně záslužné práce i na poli kultury při organizování různých oslav, výročí (např. dožínky, vítání občánků do života aj.)

Od 1.9.1952 je otevřena dvojtřídka, učitelkou se stává Jana Šestáková z Uh.Hradiště, která po roce odchází. Od 1.9.1953 nastupuje Milada Doubravová. V roce 1959 nastupuje Marta Konečná, od 1.9.1969 Libuše Knebková jako ředitelka a učitelka Alena Matůšů z Luhačovic. Od 1.9.1962 je opět třídní učitel Jan Pijáček ve funkci ředitele školy a učitelka II.třídy Alena Matůšů.

Rok 1964 až 1998

V neděli 27.září 1964 je slavnostně otevřena nová škola. Slavnost byla zahájena v 10 hodin průvodem občanů z horního konce za účasti dětí, pionýrů, hasičů, občanů a dechovky Frant.Haly z patronátního závodu Rudý říjen z Otrokovic; škola byla vybudována v akci „Z“ v hodnotě díla 900.000Kč.

Od 1.9.1965 je škola opět dvoutřídní, postupně dále učí Štěpánka Hanková, důchodci Ant.Novotný, Jan Rokyta a Ludmila Černíčková z Luhačovic. Od 1.9.1973 nastupuje Ladislava Musilová a učí až do 30.6.1976. Od 1.9.1976 děti do první třídy dojíždějí do ZŠ ve Slavičíně. Budova a areál jsou upraveny pro zahájení provozu mateřské školy. Ředitelku MŠ zastává Ladislava Musilová. Provoz MŠ je ukončen k 30.6.1998 z důvodů malého počtu dětí.

Učitelé

Jména, funkce učitelů působících ve škole
1810-1819 Josef Schen
1819-1828 Karel Leiter
1828-1836 Josef Gaisler
1836-1852 David Průša
1852-1861 Borek Matyáš
1861-1879 Arnošt Bardonek
1879-1880 Karel Lukeš
1880-1898 Jan Votýpka
1883-1884 Jan Přílezský Julius Paleček
1897-1898 Julius Paleček
1898-1927 František Koncer, řídící učitel, správce školy
1927-1937 Otakar Topič, def.řídící učitel, správce školy
1937-1939 František Kučera, def.řídící učitel, správce školy
1939-1941 Františka Kučerová, def.řídící učitel, správce školy
1941-1942 Antonín Kužela, def.řídící učitel, správce školy
1941-1945 Karel Živnůstek, def.řídící učitel, správce školy
1945-1973 Jan Pijáček, def.řídící učitel, správce školy, pozdější ředitel školy
1973 Ludmila Černíčková
1973-1976 Ladislava Musilová,od 1.10.1976 ředitelka MŠ
Jména učitelů II. třídy
1910-1912 Jan Rychetník
1912-1920 Josef Mareš
1920-1928 Josef Jančařík
1928-1928 Bohumil Vychodil
1929-1933 Gabriela Rašková
1933-1936 Božena Kocmanová
1952-1953 Jana Šestáková
1953-1959 Milada Doubravová
1959 Marta Konečná
1961 Libuše Kneblová
1965 Štěpánka Hanková
Antonín Novotný (důchodce) - zástup
Jan Rokyta (důchodce) - zástup

Zdroj: Petrůvka 1449-1999; Mgr. Alois Sviták

Copyright © 2006 - 2011, Obec Petrůvka. Veškeré připomínky a náměty ke stránkám adresujte na: webmaster@obecpetruvka.cz.