O obci Obecní úřad Společenské dění Aktivity Spolky Fotogalerie

AKTUÁLNĚ

K PRODEJI

Z REGIONU

PORADENSTVÍ

Události II. světové války v obci a okolí

Dne 21.května 1938 byla provedena částečná mobilizace. Nadšení bylo velké. V obci byly provedeny sbírky pro armádu. V tomtéž duchu a nadšení byla provedena i druhá úplná mobilizace v září 1938. Dne 16.března 1939 projely naší vesnicí první německé tanky a motorky.

Mnoho vlastenců prchalo za hranice. Z občanů Petrůvky to byl Ladislav Rak, rodák z čísla 32, který utekl ze zaměstnání v Brně. Po válce se vrátil jako zahraniční voják anglické armády v hodnosti podporučíka. Druhým byl Alois Bača z č.p.57, který byl v Budapešti chycen a poslán nazpět. Cestou však uprchl a pod cizím jménem se skrýval v Praze až do konce války. Jeden z našich občanů zahynul tragickou smrtí. Šlo o Bedřicha Raka, rodáka z č.15, který se přiženil do Drnovic. Při razii na partyzány v lese poblíž Ploštiny byl chycen při práci, svázán a hozen do hořícího domu. Dva naši občané byli v době okupace žalářováni, oba pro hospodářskou sabotáž. Byli to Ludvík Žák z č.34 a Josef Polášek z čísla 11.

Bojové pásmo se převalilo přes naši obec bez škody. Boj se odehrával pod Petrůvkou okolo pasek Kladné-Žilína a v Rudimově přes les Gracu – v prostoru Rudimov-Kladná-Petrůvka. Boje trvaly asi 12 hodin. Němci ustoupili k Dolní Lhotě a ráno okolo 7. hodiny dne 2. května byli spatřeni první neznámí vojáci vystupující z lesa Grňová. Byli to rumunští vojáci, výzvědné hlídky. Za nimi postupovaly další útvary. Přivítání bylo radostné. Celá obec se vrhla na odstranění barikád a překážek, které nastavěli Němci. Třetí den po osvobození byla odhalena pamětní deska padlých vojínů v I. světové válce, která byla v době války zazděna.

Letecká bitva

Dne 29.srpna 1944 proběhla významná letecká bitva mezi americkými a německými letadly. Bylo sestřeleno (kromě dalších) 1 americké bombardovací letadlo v oblasti Rudice-Rudimov, posádka vyskočila s padáky a 3 letci dopadli na území Petrůvky.

Robert Donahne

Robert Donahne, zadní střelec, dopadl v pořádku na Husacinách. Lidé, kteří pracovali poblíž na poli se k němu rozběhli, on se však před nimi ukryl v lese, zde též schoval svůj padák. Pak se mu úspěšně podařilo přejít přes hranice na Slovensko, kde ho odbojoví pracovníci dopravili až do Bánské Bystrice, odkud odletěl i s jinými letci. V roce 2000 žil jako důchodce ve státě Pensylvánie.

Francis Flynn

Francis Flynn, druhý pilot (co-pilot) byl po výbuchu v pilotní kabině těžce zraněn na zádech. Po dopadu v lese ho našel pan Galeta z Petrůvky, dal mu napít vody, krvácení z ran se však nedařilo zastavit, proto byl odnesen ho do hasičské zbrojnice na Petrůvce. Pak si pro něj přišli Němci, odvezli jej do Slavičína, kde ho v kasárnách (dnes Výzkumný ústav) nechali ležet bez jakéhokoliv lékařského ošetření. Až na druhý den jej odvezli do nemocnice v Brně, kde byl operován. Po částečném vyléčení byl odvezen do zajateckého tábora pro letce. Tam prý zhubl o 17 kg. V roce 1994 navštívil Slavičín, kde se při oslavách výročí této bitvy setkal i se svými spolubojovníky.V roce 2000 žil ve státě New York.

Josepht Owsianik

Josepht Owsianik, boční střelec a kameraman, těsně před výskokem z letadla zachránil život svému kamarádovi, kterému dal jednu ze svých identifikačních známek, zatímco jeho židovské známky z letadla vyhodili (Němci by okamžitě zajatce židovského náboženství zastřelili, jak se v jiných případech stalo). Na zem pak dopadl na malé pole, osázené zelím mezi ovocnými stromy. Skupina občanů mu ošetřila zranění na ruce a odvedli ho na místo, kde ležel zraněný poručík Flynn. Odnesli jej do hasičské zbrojnice. Zůstal překvapen, že ho anglicky pozdravil občan Petrůvky Josef Kovařík, který dříve pracoval řadu let v USA, dokonce nedaleko jeho domova. Pan Kovařík ho zval k sobě do bytu na slivovici, on však od zraněného poručíka Flynna, který ležel ve mdlobách, nechtěl odejít. Zatím co zdejším lidem ukazoval ve svých mapách místo, odkud startovali, kam letěli a upřesňoval si místo svého dopadu, vrazili do hasičské zbrojnice Němci, svlékli jej do naha (to byl běžný způsob německého zjišťování, zda není Žid) a pak ho pěšky odvedli do Slavičína. Po několika dnech byl odvezen do zajateckého tábora. Po osvobození se mu dostalo pocty vyznamenáním. V roce 2000 žil v USA ve státě New Jersey.

Odboj za II. světové války v obci a okolí

Ladislav Rak

Ladislav Rak z Petrůvky (nar.1913) studoval v Brně Vysoké učení technické, tam rozšiřoval protiněmecké letáky, r.1940 byl zatčen gestapem. Podařilo se mu z Brna uprchnout na Slovensko. Odtud přes Balkán do Palestiny, kde bojoval jako četař v 11. pěším praporu “Východní čs. jednotky” v řadách britské armády. Zúčastnil se těžkých bojů v Tobruku již jako rotný u Čs.leteckého protiletadlového pluku. V Anglii se v čs.obrněné brigádě připravoval na invazi do Francie. Tam po vylodění působil jako velitel tankové roty, s kterou obléhali až do konce války přístavní pevnost Dunkerque. Do osvobozené vlasti se vrátil jako tankista podporučík, zůstal v čs.armádě jako kapitán. V roce 1948 byl z armády propuštěn a žil jako důchodce v Praze. Obdržel celkem 12 vyznamenání.

František Červenka

Občan Petrůvky František Červenka č.p. 83 bydlící u pasek Kladná-Žilín, ročník 1904, rodák z Neobuzi, bojoval za II. světové války 5 let na západní frontě. Dosáhl hodnosti desátníka těžkého dělostřelectva v anglické armádě. Bojoval ve Francii. Po válce byl pronásledován, uprchl přes Maďarsko do Anglie, odkud se hlásil v zahraničním rozhlase pod značkou Včelička z pasek. Po amnestii vyhlášené prezidentem Antonínem Novotným se vrátil do vlasti a zbytek svého života prožil ve své chatě, kde také později zemřel.

Činnost dalších občanů

Řezník Josef Sviták dělal spojku na skupinu v Luhačovicích. Pekař Alois Sviták a Josef Tomeček sehnali od Maďarů zbraně a přinesli je partyzánům. Arnošt Polášek jako laický veterinární pracovník rozhodoval o domácích porážkách, prase o váze do 80kg sloužilo samozásobitelům a nemuselo se nic odevzdávat, a dále o nepoživatelnosti uhynulých zvířat, toho využíval k sabotážím, k “černým zabíjačkám”. Na došlý vzkaz odbojářů zařídil “uhynutí” dobytka, to pak bylo autem převezeno na příslušná místa. Vedoucímu kavárny v Luhačovicích Sauersteinovi dodával informace z Detony Slavičín o počtu vyrobených bomb, o situaci na slovenských hranicích a rozdělení služeb německých pohraničníků, ten pak tyto zprávy předával dál. Spolu s Josefem Svitákem převedli z Luhačovic skupinku lidí do Hostětína k řezníkovi Bartošovi, s ním je převedli na Slovensko, nazpět mu ale museli pomoci převést pašované koně.

Bandy Benderovců

První benderovci se objevili v Beskydech již v říjnu 1946, jejich tříčlenné skupinky loupily na samotách. Ve zdejším kraji se objevili až v roce 1947. Jednalo se o zbytky polských a ukrajinských nacionalistických armád (jejich velitel Bendera), které se snažily probojovat z Polska přes Slovensko a Moravu do Rakouska a Bavorska. Benderovci měli na svědomí mnoho loupeží, vražd a násilí, bylo proti nim nasazeno vojsko a SNB. Byl zde vytvořen speciální kordon “Vlára” s útvary ve Vizovicích, Valašských Kloboukách a v Uherském Brodě. Do akcí se hlásili i dobrovolníci z řad bývalých partyzánů. Z okolí to byl Jan Bařina z Hrádku a Josef Mikulášek z Lipové. Za oznámení pobytu benderovců byla vyhlášena odměna 10.000Kč.

O setkání se skupinou benderovců vyprávěl náš občan Arnošt Polášek. Večer seděl na stromě v Dolní Kopanici “Dlouhé” na čekané (byl členem mysliveckého sdružení), když z lesa vyšel chlap v divné uniformě s karabinou a měl na sobě pásy patronů. Polášek na něj mířil a chtěl ho zneškodnit, vtom ale zahlédl u lesa dalších 7 osob, jak postupují v půlkruhu za ním. Slezl proto opatrně ze stromu a utíkal potokem do lesa a domů. Benderovci šli směrem na Gradcu. Rychle to telefonicky ohlásil do Luhačovic, odtud však přijeli až ráno, našli v lese ohniště a zbytky jídla. Jinou skupinu benderovců uviděl slavičínský hajný Alois Petr s poštovním zaměstnancem Františkem Štajnerem když byli na čekané za Drahancem pod kopcem na Petrůvku. Směrem na Luhačovice šlo po polní cestě asi 12-13 silně ozbrojených mužů.

Našim okresem se prý podařilo přejít 39 benderovcům, 2 byli zajati, 5 bylo zastřeleno v boji, v listopadu 1947 celá akce skončila.

Zdroj: Petrůvka 1449-1999; Mgr. Alois Sviták

Copyright © 2006 - 2011, Obec Petrůvka. Veškeré připomínky a náměty ke stránkám adresujte na: webmaster@obecpetruvka.cz.