O obci Obecní úřad Společenské dění Aktivity Spolky Fotogalerie

AKTUÁLNĚ

K PRODEJI

Z REGIONU

PORADENSTVÍ

Historie vzniku a vývoje obce

Název obce se pravděpodobně vytvořil z původního Petrova Ves vynecháním doplňujícího slova a postupným zdrobněním Petrova na Petrůvku. Vyskytuje se postupně několik variant vzniklých neustálenými pravopisnými kombinacemi psaných vlastních jmen (1523 na vsi Petrouvce, 1551 ves Petrouwku, 1598 Petruwka, 1720 Petrowka, 1846 Petrufka, Petrůvka). Absence německého ekvivalentu svědčí o trvale českém charakteru obce. Petrůvka náležela původně k panství brúmovskému, byla však zastavována.

V písemných pramenech se jméno Petrůvky poprvé objevuje v souvislosti s jistým panem z Lilče, který se v r.1449 tituloval také na Petrůvce. Pravděpodobně byl jeho potomkem Jan Petrovský z Lilče připomínaný v letech 1497-1503 jako zástavní držitel Francovy Lhoty na brumovském panství. Již r.1511 byl bez majetku, kdo tehdy držel Petrůvku není z písemných pramenů známo.

Její další osudy můžeme sledovat teprve okolo r. 1519, kdy majitel Brumova Michal z Podmanína postoupil dědičná práva k držbě Petrůvky a pustého Miřína Burjanovi z Vlčnova, který je připojil k Novému Světlovu. S tímto panstvím sdílela naše vesnice společné osudy až do smrti Ference Šeréniho (asi r.1621), kdy Nový Světlov připadl jeho čtyřem synům: Michalovi, Emerichovi, Pavlovi a Gabrielovi. Dva mladší se po smrti Michala a Emericha r. 1633 o dědictví rozdělili. Gabriel si ponechal panství Nový Světlov, od kterého Pavel oddělil a k Luhačovicím natrvalo přičlenil 9 vesnic: Pozlovice, Řetechov, Pradliska, Provodov, Podhradí, Petrůvku, Žilín, Kladnou a Přečkovice. Od r. 1633 patří Petrůvka k panství luhačovskému.

Podle lánového rejstříku z let 1669-1671 patřila Petrůvka s 16 usedlostmi (1 z nich byla v této době pustá) v rámci luhačovského panství ke středně velkým vesnicím. Do roku 1750 se rozrostla na 27 usedlostí z nichž bylo 9 sedláků, 3 čtvrtláníci, 3 zahradníci a 12 chalupníků, kteří nedisponovali žádnou ornou půdou. Zároveň zde fungoval panský dvůr s výměrou 113 měřic; ze šesti dvorů na luhačovském panství byl druhým nejmenším. V Petrůvce žilo celkem 202 obyvatel. S luhačovským velkostatkem zůstaly osudy Petrůvky svázány až do zrušení poddanství v roce 1848.

Nová organizace veřejné správy

Jeden z mála trvalých výsledků revolučních bouří znamenal zásadní zvrat v organizaci správního systému. Doposud totiž představoval nejnižší článek soudní i politické správy patrimoniální úřad, na jehož činnosti měl stát jen omezený i když postupně narůstající vliv. Poddanství vytvářelo základní právní vazbu mezi patrimoniem a každým vesnickým obyvatelem. Jeho zrušení tehdy vyvolalo nutnost zřízení nových institucí zabezpečujících výkon soudních a politických funkcí první instance.

Nová organizace postátněné veřejné správy vstoupila v platnost 1.1.1850, kdy se základní jednotkou staly tzv.politické okresy. V Uherském Brodě bylo ustaveno jedno z 25 nových okresních hejtmanství na Moravě a do něj spadala také Petrůvka. Až do roku 1855 fungovala správa soudní a politická samostatně, lišily se například i ve velikosti správních obvodů. Avšak v letech 1855-1868 novou reorganizací převzaly obě složky tzv.smíšené okresní úřady (v obvodech soudních okresů) a okresní hejtmanství byla zrušena. To samozřejmě postihlo také hejtmanství uherskobrodské a nejnižším článkem soudní a politické správy pro Petrůvku se stal smíšený okresní úřad ve Valašských Kloboukách.

V roce 1863 vyšel zákon o domovském právu. To získával občan děděním po rodičích nebo ho mohl získat od obce, kde žadatel již jako plnoletý bydlel nejméně 10 let. Obce se bránily uznat někomu domovské právo, měly z toho jen vydání a různé nepříjemnosti.

Ovšem propojení agendy politickosprávní a soudní se ukázalo být velice nevhodným a roku 1868 se orgánem první instance politické správy opět stala okresní hejtmanství, v našem případě znovu obnovené uherskobrodské. V jeho kompetenci zůstala Petrůvka až do konce sledovaného období.

Nová organizace soudnictví byla provedena také roku 1850 (vstoupila v platnost 1.7.1850), v českých zemích se konstituovalo 310 okresních soudů. Petrůvka spadala až do r. 1870 do působnosti Okresního soudu ve Valašských Kloboukách, v letech 1870-1905 k Okresnímu soudu v Uherském Brodě a od r.1905 do r. 1949 k Okresnímu soudu v Bojkovicích.

Po roce 1848 se obce staly nejnižšími články a instancemi územní samosprávy. V každé obci musely povinně vzniknout dva orgány: obecní výbor (širší orgán volený na 3 roky) a obecní představenstvo (orgán užší) volené ze členů obecního výboru. Obecní představenstvo tvořil purkmistr (obecní představený, starosta) a alespoň dva radní.

Zákonem č.76/1919 Sb.bylo novelizováno obecní zřízení v tom smyslu, že obecní výbor nahradilo obecní zastupitelstvo volené všemi oprávněnými voliči a skládalo se z 9 až 60 členů podle počtu obyvatel obce. Obecní zastupitelstvo volilo ze svého středu obecní radu, která nastupovala na místo dřívějšího obecního představenstva. Skládala se ze starosty, jeho náměstka, popř.náměstků, a ze členů rady, tzv.radních. V Petrůvce proběhly 12.června 1938 obecní volby. Vzhledem k tomu, že byla podána jednotná kandidátní listina, prohlásil Okresní úřad v Uherském Brodě 2.června 1938 kandidáty za zvolené. Koncem června se pak mohly uskutečnit volby starosty, náměstka a členů obecní rady. Po dramatických volbách se nakonec starostou stal opět František Gottfried, který již dva roky vykonával tuto funkci za zemřelého Vojtěcha Raka, a náměstkem se stal Cyril Vavrys. Volbu starosty potvrdil Zemský úřad v Brně 26.7.1938.

Pro usnášení a lepší organizování práce vznikly úžeji zaměřené komise. Vedle stálé finanční komise existovala po nějakou dobu i obilní, živelní (jejím předsedou byl Fr. Polášek a po něm od r.1942 Fr.Macháček) či komise pro rozdělování poukázek na potraviny pro nezaměstnané a omezeně pracující.

Zdroj vody

Stálým problémem, který byl opakovaně diskutován jak na obecním představenstvu, tak na obecním výboru, bylo zajištění dostatečného zdroje vody pro vesnici. Již od počátku století se uvažovalo o stavbě obecního vodovodu a postupně byly realizovány některé přípravné kroky. Například v r.1906 se kvůli tomu sešla komise, mající posoudit různé způsoby řešení a jejich úskalí. O dva roky později si obec nechala vypracovat několik rozpočtů na výstavbu vodovodu, lišících se náročností technického řešení a tím také cenou.

Snad poněkud, překvapivě byl vybrán systém poháněný benzinovým motorem, který byl technicky nejdokonalejší, ale samozřejmě také nejnákladnější. Již v r.1909 měla obec k dispozici veškeré potřebné materiály (kromě rozpočtu také technické výkresy), ale patrně v souvislosti s finanční náročností tohoto projektu začali místní zastupitelé s jeho realizací váhat.

K vyostření došlo na valné hromadě 12.11.1910, kdy mělo být hlasováním rozhodnuto, bude-li projekt realizován, či nikoli. Stavba byla zamítnuta až s překvapivým odporem 13:4. Situaci zvrátil teprve ostrý přípis okresního hejtmanství ze 13.3.1911, který požadoval nové hlasování ve věci vodovodu a v případě opětovného zamítnutí činil obecní výbor zodpovědným za zajištění zdravotně nezávadné vody pro obec.

Při novém hlasování již nikdo neměl odvahu zvednout ruku proti stavbě, a tak se mohlo téhož roku začít. Z údajů obecních účtů se pak dovídáme, že v následujícím roce proběhla kolaudace nově vybudovaného obecního vodovodu. Později se ukázalo, že toto řešení nebylo konečné a v letech 1937-1944 se rozběhly práce na přípravě projektu zřízení dvou podzemních nádrží, jejíž realizaci přerušil konec války.

Stavební rozvoj

Počátek druhého desetiletí 20. století můžeme označit za dobu stavebního rozvoje v Petrůvce. Jistou váhavost místních zastupitelů při projednávání a realizaci výstavby vodovodu můžeme vysvětlit tím, že ve stejné době bylo nutné vyřešit nevyhovující umístění místní školy. V roce 1907 se sice počítalo pouze s přístavbou stávajícího objektu, ale tento záměr byl opuštěn a v r.1909 se již hovoří o stavbě nové školní budovy. Souběh obou, pro tak malou obec nejen finančně nesmírně náročných projektů, se ukázal být nezvládnutelný, a proto se na již zmiňovaném valném shromáždění 12.11.1910 rozhodlo, že přednost dostane výstavba nové školní budovy. Po výše zmíněných následných událostech musely být plány obecních zastupitelů změněny a školní budova byla stavěna souběžně s pracemi na vodovodu. V roce 1920 škola získala na památku 70.narozenin prezidenta T.G.Masaryka jméno Masarykova národní škola.

Zdroj: Petrůvka 1449-1999; Mgr. Alois Sviták

Copyright © 2006 - 2011, Obec Petrůvka. Veškeré připomínky a náměty ke stránkám adresujte na: webmaster@obecpetruvka.cz.