O obci Obecní úřad Společenské dění Aktivity Spolky Fotogalerie

AKTUÁLNĚ

K PRODEJI

Z REGIONU

PORADENSTVÍ

Spolky a zájmová sdružení působící v obci

V průběhu existence obce vznikala a působila celá řada spolků. Některé z těchto spolků již zanikly, ale většina působí v obci dodnes.

Singulární společnost

Zvláštní postavení zaujímali tak zvaní singularisté. Byl to určitý typ lesního družstva. Společnost vznikala buď v padesátých letech minulého století (při rušení robotních povinností), nebo si společně zakoupila les (například při pozemkové reformě roku 1926).
Singularisté byli v podstatě majitelé společného zaknihovaného práva na pozemky (lesy), které vrchnost po zrušení roboty r.1850 připsala jednotlivcům (singularis), nikoli celé obci. Láník dostal 2 díly, půlláník dostal 1 díl, čtvrtláník dostal 1/2 dílu - tyto pozemky (a práva) bylo možno dědit, prodat, ale ne dělit.
V roce 1858 sedláci a domkaři z Petrůvky dostali přiděleno 108 jiter a 1396 čtvere. sáhů ( = 62,6 ha) půdy. Tato plocha byla r.1862 zvýšena na 144 jiter a 806 čtverečných sáhů ( = 65,9 ha). Tato půda patřila společně 50 usedlíkům (9 pololáníků, 15 čtvrtláníků a 26 domkařů). Nebyla to půda obecní, i když zprvu byla využívána společně s obecní půdou, výnos z těchto lesů byl ponecháván v obecní pokladně , dřevo se používalo i pro potřebu obce (např. pro otop školy). Tento stav však vedl postupně k častým sporům a stížnostem až do roku 1897. Od r. 1897 byl tento singulární majetek (majetek původních 50 čísel) oddělen od obecního majetku. Spravoval ho singulární výbor volený valnou hromadou. Pracovní povinnost singularistů na tomto majetku byla v poměru 4:1, to znamená, že sedlák musel odpracovat ročně 4 dny, kdežto domkář jen 1 den. V témž poměru pak byly rozdělovány výtěžky za prodané dřevo, popřípadě dřevo na topení bylo opět rozdělováno v témž poměru (sedlák dostal 4x více dřeva než domkář). Rovněž tak bylo rozdělováno stelivo - sedlák 4 vozy, domkář 1. Louky byly koseny společně , seno odprodáno, výnos rozdělen 4:1. Pastviny byly pronajímány, výtěžek opět rozdělen ve stejném poměru. Ze společné singulární pokladny se samozřejmě platily daně a veškeré výlohy (lesní hajný a pod.).
Původně drobné spory opět narůstaly. V roce 1922 pro velké spory při rozdělování výnosu bylo vyplácení výnosů zastaveno, veškeré výnosy byly prodávány a zisk zůstával v singulární pokladně. Spory však nepřestávaly a pokračovaly v letech 1924 až 1935 (řešila je zemská komise). Až v r. 1935 došlo konečně mezi singularisty k určité dohodě, že rozdělování požitků se bude provádět v poměru 2:1 (24 sedláků po 2 dílech, 26 domkařů po 1 díle).
V té době singulární majetek tvořil: největší část byl les Sudinka, dále Chrást, Chrást nad silnicí, Pod přísadnické, Hájek nad loukou, Za obruby, Sklad, Sklad u pastviska, Tyky, Březí a Kněžpolná. Majitelé byli většinou občané Petrůvky. Společnost působila až do roku 1958, kdy po založení JZD byla její činnost zásahem státu ukončena. V roce 1992 bylo rozhodnuto o obnově činnosti singulární společnosti. Byl ustaven přípravný výbor pro singulární společnost.
V současné době již singulární společnost vyvíjí svou pravidelnou činnost, která spočívá především v péči o lesní hospodářství.

Sbor dobrovolných hasičů

Sbor dobrovolných hasičů působí v obci od roku 1898. Téhož roku byl sbor řádně přihlášen do Zemské jednoty hasičské-župy v Bojkovicích. V roce 1900 bylo zaplaceno úrazové pojistné za 23 členů.
8.srpna 1998 se konala oslava 100. výročí založení SDH v Petrůvce.

Spořitelní a záloženský spolek

Od roku 1900 do roku 1952 v obci působil Spořitelní a záloženský spolek. Starostou spolku byl Antonín Bača, členem výboru byl Jan Bača. Petrůvka patřila již dříve k Luhačovickému fondu. V roce 1883 bylo ve spolku 24 členů. V roce 1886 je předsedou spolku hrabě Otto Serenyi, člen výboru za Petrůvku byl Antonín Bača. Spořitelní a záloženský spolek pak byl v r. 1948 sloučen se Státní spořitelnou a záložnou. Od roku 1953 je v obci jenom jednatelství Státní spořitelny, které pak bylo zrušeno a zůstala pak Státní spořitelna ve Slavičíně.

Masarykova jednota

Masarykova jednota byla založena v roce 1920 a působila až do roku 1952.

Myslivecké sdružení

Dne 22. dubna 1923 vznikla v Brně Československá myslivecká jednota (ČSMJ), která postupně zapojovala všechny myslivce do své organizace. Po dobu nacistické okupace (1939 - 1945) změnila ČSMJ název na Česká myslivecká jednota. Od roku 1941 bylo vládním nařízením přikázáno povinné fyzické členství v této organizaci. Po válce se název postupně měnil, až získal konečnou podobu jako Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ). Do roku 1951 pronajímal honitbu a prováděl výkon práva myslivosti na katastrálním území Petrůvky pan Arnošt Polášek. Od roku 1951 byli vyloučeni z pronájmu honiteb jednotlivci a uzavírat nájemní smlouvu mohly jenom tzv. lidové myslivecké společnosti. Tady se datuje i vznik Mysliveckého sdružení na Petrůvce, které hospodařilo na výměře 504 ha a mělo na začátku 6 členů. V roce 1980 se muselo MS Petrůvka sloučit s MS Rudimov a MS Kladná Žilín. Toto sloučené MS mělo 41 členů a hospodařilo na pronajaté honitbě o výměře 2094 ha. Koncem roku 1990 a počátkem roku 1991 se toto násilně vytvořené myslivecké sdružení opět rozpadlo na jednotlivá dřívější MS. Myslivecké sdružení Petrůvka, které si ponechalo název Sudinka, v současné době hospodaří a provádí výkon práva myslivosti v pronajaté honitbě od Honebního společenstva Petrůvka a Lesů České republiky. Tato honitba má výměru cca 700 ha a hospodaří na ní 11 členů MS Petrůvka.

Domovina domkářů a malorolníků

Spolek Domovina domkářů a malorolníků existoval v letech 1926 až 1940.

Sokol

Nejrozšířenější pokrokový a tělovýchovný spolek měl název SOKOL. Byl zakládán i v těch nejmenších obcích, jako byla obec Petrůvka, i když v r.1927 měla pouze 57 čísel popisných. Nadšeným organizátorem tělovýchovné jednoty SOKOL byl Karel Matulík, kovář ze sousední obce Pozlovice. Ten v této době docházel na Petrůvku za svou nastávající manželkou Matyldou. Při těchto příležitostech nadchl petrovské mládence sokolskou myšlenkou a také založením tělovýchovné organizace SOKOL.

Sdružení katolické omladiny ČSL

Několik mládenců na Petrůvce (František Macháček , Josef Gottfried, Jaroslav Kostka a Ludvík Žák) pojalo počátkem března 1936 myšlenku založit v naší vesnici katolický spolek Omladina, jako tomu bylo i v jiných okolních vesnicích (ve Slavičíně - Mladoticích, Nevšové, Lipové, Kladné - Žilině a jiných obcích). Katolická mládež v naší vesnici postrádala dobrého katolického vedení a proto chtěla se semknout v pevný šik a učiniti přítrž různým tzv. pokrokovým spolkům. Zakládající členská schůze se konala 3.května 1936 za přítomnosti 67 účastníků. Omladina byla od počátku zdrojem života katolického hnutí - vychovávala nadšené pracovníky, uvědomělé stoupence, kteří se chopili práce ve všech složkách katolického hnutí a vedli je k novému rozvoji v národě. Nadšení pro své nové úkoly zářilo chlapcům a děvčatům z očí. Nadšení bylo vystupňováno zapěním omladinářské hymny a stěží se posluchač ubránil pohnutí, když z tolika mladých hrdel místností hřměla slova plná nadšení a odvahy: „Nepřátel se nebojíme, Bůh je s námi, zvítězíme.“ Hlavním úkolem Omladiny je vychovávati z naší mládeže pevné mravní charaktery, kteří nebojácně a neochvějně uskutečňují zásady křesťanské nejen v životě soukromém, ale především v životě veřejném.Omladina Petrůvky pořádala společné akce: taneční zábavy, účast na poutích na Velehradě, Provodově, dále při různých oslavách v obci, ve Slavičíně - Mladoticích, na které nacvičovali a připravovali sportovní a kulturní vystoupení.

Čtenářská jednota

V letech 1938 až 1945 působil v obci spolek pod názvem Čtenářská jednota.

Svaz žen

Členky svazu žen - dnes Českého svazu žen - se podílejí a zapojují do činnosti Sboru pro občanské záležitosti při organizování kulturních a sociálních akcí pro děti, mládež a přestárlé občany. Organizují oslavy Dne matek, dětských dnů, karnevalů, vánočních večírků, táboráků. Pravidelně provádí tzv. "zatrhání" při svatbách, finanční prostředky, které získají věnují dětem na občerstvení při akcích. Ty, které pracují ve SOZ, se podílení na blahopřání při významných životních jubileích, organizaci a přípravě zlatých svateb a vítání občánků do života.

Československý (Český) červený kříž

V obci pracoval Československý červený kříž, který založil v roce 1931 Karel Hubáček, č.p. 31 spolu s MUDr. Janem Turčínkem, lékařem ze Slavičína. Postupně se do činnosti zapojovali další občané. Karel Mikuš s manželkou, Jan Čevela s manželkou, Josef Hasík, Karel Rak, Otakar Maléř, Alois Sviták st., Ladislav Šůstek, Drahomíra Štekláčová, manželé Adámkovi, manželé Kostkovi, současnou předsedkyní je Božena Gabrhelová. Celkem měla organizace vždy okolo 20 členů. V pozdější době se její činnost zaměřila na získávání čestných dárců krve. Členové se podíleli i na kulturním životě v obci pořádáním tanečních zábav, fašanků, zájezdů a jiných společenských aktivit.

Chovatelé včel

V obci vyvíjí záslužnou aktivitu několik občanů, kteří se věnují chovu včel. Vždy se jednalo o několik jednotlivců, kteří jsou organizováni v organizaci Českého svazu včelařů ve Slavičíně. Zhruba před 10 až 15 lety se pohyboval stav včelstva mezi 50 - 60 včelstvy. Dnešní stav je poloviční a rovněž ubývá i chovatelů včel.

Svazarm

V Petrůvce vznikla v průběhu padesátých let organizace SVAZARM - Svaz pro spolupráci s armádou - která svou činnost vyvíjela až do 90.let. Jejím posláním byla příprava chlapců - branců na výkon vojenské základní služby, a to zejména ve střelbě malorážkovou zbraní, hod granátem na cíl a orientace v terénu dle mapy a kompasu. Mezi mladými chlapci byl o tuto činnost velký zájem, cvičení probíhala vždy v neděli dopoledne. Zákl. organizace v Petrůvce prováděla na závěr střelecké závody ke Dni dětí s udílením věcných cen. Organizace mívala okolo 20 až 30 členů - mužů.

Československý svaz mládeže

V průběhu padesátých a šedesátých let působila v obci organizace - Československý svaz mládeže, později pak Socialistický svaz mládeže. Mládež si dle svých zájmů organizovala především volný čas pořádáním tanečních zábav, diskoték, některé pořádali ve Slavičíně z důvodů velikosti sálu, a tím i většího zisku. Pořádali pak zájezdy a výlety po naší vlasti, rovněž se zapojovali do činnosti s dětmi a mládeží při pořádání kulturních a sportovních her pro tehdejší organizaci dětí PIONÝR, tradičního Dne dětí a jiných zájmových činnostech.

Dohlížecí výbor Lidového spotřebního družstva Jednota

Občané, zákazníci, se postupně stali členy Lidového spotřebního družstva Jednota, které obhospodařovalo v obci obchod se smíšeným zbožím a dále provozovnu hostince. Postupně se volil tzv. dohlížecí výbor, který se staral o provoz obou provozoven. Členové výboru napomáhali při údržbě budov a jejich okolí, ověřovali oprávněné připomínky ke kvalitě potravin, prodeje, pracovní doby a k spokojenosti občanů. Nebyla to vděčná práce, ale velmi odpovědná. Mezi předsedy LSD patřili občané: Ludvík Galeta, Karel Rak, Otakar Maléř a řada občanů, kteří pracovali jako členové výboru. Dvakrát do roka se konaly veřejné schůze DV s občany, členy LSD Gottwaldov. Občané se schůzí účastnili ve velkém počtu, schůze byly zajímavé, řešilo se zásobování zeleninou a jiným, v té době nedostatkovým zbožím.

Zdroj: Petrůvka 1449-1999; Mgr. Alois Sviták

Copyright © 2006 - 2015, Obec Petrůvka. Veškeré připomínky a náměty ke stránkám adresujte na: webmaster@obecpetruvka.cz.